Výkonnost českých bank v posledních pěti letech

Detailní analýza vývoje rentability, kapitálových poměrů a tržních pozic hlavních českých bank. Jak se měnil bankovní sektor od roku 2021 a jaké jsou současné trendy v oblasti finanční stability.

10 min čtení Střední úroveň Březen 2026

Bankéřka v navy modrém oblečení s sebevědomým výrazem stojící v kancelářském prostředí, profesionální portrét

Klíčové období transformace

Posledních pět let znamenalo pro český bankovní sektor období intenzivních změn. Přišla nám vysoká inflace, zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB a postupné normalizování po covidové krizi. To všechno mělo přímý dopad na rentabilitu bank, jejich ochotnu půjčovat a strukturu jejich příjmů.

Česká národní banka průběžně zpřísňovala regulační požadavky. Hlavní české banky — ČS, ČSOB, Komerční banka a Raiffeisenbank — se musely adaptovat na nové podmínky. Jejich výkony se liší, a to je přesně to, na co se podíváme v tomto článku. Chceme vám ukázat, jak se měnila ziskovost, jaké byly výzvy a co se daří lépe či hůře.

Pracovní stůl s počítačem, finanční grafy a zpracovávanými daty, profesionální bankovní prostředí

Rentabilita: Cesta k obnově zisků

Když se podíváme na Return on Equity (ROE) — měřítko toho, jak efektivně banka využívá své vlastní kapitálu — vidíme zajímavý trend. V roce 2021 byly výnosy stlačené nízkou úrokovou marží. Banky si vydělávaly hlavně na poplatcích a provizích.

Pak se všechno změnilo. Od roku 2022 začala ČNB zvyšovat sazby. To znamenalo, že se rozpětí mezi úroky, které banky platí na vklady, a těmi, které dostávají z úvěrů, zvětšilo. Jednotlivé banky dosáhly ROE kolem 10–15 % v roce 2023 a 2024. To není špatné číslo, i když stále zaostává za výnosy z let 2018–2019.

Klíčový poznatek: Vyšší úrokové sazby pomohly marginám, ale konkurence mezi bankami tlačí na růst zisků dolů. Banky se musely přizpůsobit i na straně nákladů.

Graf rentability bank v průběhu času s rostoucím trendem, finančné analýzy na obrazovce

Hlavní čísla z let 2021–2025

8.5 %

Průměrné ROE v roce 2021

Nízké marže a pandemické dopady

12.3 %

Průměrné ROE v roce 2024

Zvýšené úrokové marže

4.2 %

Průměrný poměr NPL

Nesplácené úvěry v sektoru

18.5 %

Kapitálový poměr Tier 1

Výrazně nad regulatorními požadavky

Bezpečnostní prvky a finanční certifikáty, symbol kapitálové síly a stability

Kapitálová pozice: Nadbytek bezpečnosti

Když mluvíme o kapitálových poměrech, měříme, kolik „svého” peníze má banka na každou jednotku půjček a dalších aktiv. To je zásadní pro bezpečnost bankovního systému. Všechny čtyři největší české banky mají kapitálový poměr Tier 1 výrazně vyšší než minimální regulatorní požadavky.

Česká národní banka vyžaduje alespoň 8 % pro poměr kapitálu k aktivům. České banky se pohybují kolem 15–20 %. To jim dává prostor na případné ztráty a znamená, že jsou stabilní. Není tu strach z nějaké krizové situace, která by ohrožovala vklady domácností.

Banky také udržují dodatečné polštáře přes tzv. anticyklické polštář, který ČNB zavádí v dobách, kdy kredity rostou příliš rychle. To je preventivní opatření, které chrání systém. V dnešní situaci je tento polštář na 1 %, což není vysoké číslo.

Úvěrový růst a jeho trendy

Objem úvěrů, které banky poskytují domácnostem a firmám, je důležitý indikátor ekonomické aktivity. V posledních pěti letech vidíme zajímavou dynamiku.

Hypotéky: Horská dráha poklesu a stability

V roce 2021 se hypotéky rozdávaly snadno. Úrokové sazby byly nízké, lidé si kupovali nemovitosti. Pak ale ČNB začala zvyšovat sazby a hypotéky se zdražily. V roce 2022–2023 počty nových hypoték padly o 40–50 %.

Od roku 2024 se trh částečně stabilizuje. Sazby nejsou už tak vysoké, ale ani se zásadně nesnižují. Poptávka po hypotékách se vrací pomalu. Banky jsou opatrnější — zvyšují požadavky na příjem a hodnotu nemovitosti.

Úvěry firmám: Stále rostoucí potřeba

Firmy si půjčují stabilněji než domácnosti. Přestože ekonomika zpomalila, podniky stále potřebují financovat provoz, nákup zařízení a rozvoj. Objem korporátních úvěrů roste tempem 3–5 % ročně.

Zajímavé je, že malé a střední firmy mají větší problémy s přístupem k úvěrům. Banky jsou k nim přísnější než k velkým korporacím. To je jeden z problémů, na který upozorňují i regulátoři.

Nesplácené úvěry: Monitoring a kontrola

Když klient přestane splácet úvěr po dobu 90 dní nebo déle, řadí se do kategorie NPL — Non-Performing Loans. To je klíčový ukazatel zdraví banky. Čím víc nesplacených úvěrů, tím víc musí banka počítat s ztrátami.

V česku je situace dobra. Podíl NPL se pohybuje kolem 3–4.5 % v závislosti na bance. To je pod průměrem Evropské unie. Znamená to, že české banky mají relativně kvalitní portfolio. Ani pandemie, ani zdražování nezpůsobily masivní vlnu defaults.

Banky se připravují i na horší scénáře. Tvoří rezervy — peníze, které odkládají na případné ztráty. Těch je dostatek. ČNB také reguluje, jak rychle musí banky vyřešit NPL — nejpozději do tří let musí problémový úvěr vyřešit nebo jej odpsat.

Analytik sleduje metriky a statistiky na obrazovce, monitoring NPL poměru

Tržní podíly a konkurence mezi bankami

Česká banka dominuje trhu s tržním podílem přibližně 20 %. Následují ČSOB a Komerční banka s 15–18 % každá. Raiffeisenbank má kolem 10 %. Zbývajících 25–30 % se dělí mezi menší banky, fintech firmy a zahraniční hráče.

Česká spořitelna

Největší banka se soustředí na retail a malé firmy. Její výkonnost je stabilní, ziskovost se pohybuje v průměru sektoru.

ČSOB

Zaměřuje se na bohaté klienty a velké korporace. Dosahuje vyšších marží díky prémiovému segmentu.

Komerční banka

Tradičně zaměřená na velké firmy a institucionální klienty. Rentabilita je solidní, ale margin pod tlakem.

Raiffeisenbank

Menší hráč se zaměřením na speciální segmenty. Konkuruje kvalitou služeb a personálním přístupem.

Co je zajímavé, konkurence se přesunula z ceny na kvalitu služeb a digitalizaci. Fintech firmy jako Revolut či George (ČSOB) sází na lepší uživatelský zážitek. Tradiční banky se snaží držet krok a investují do digitálních řešení. Není to jednoduché — digitalizace stojí peníze a marže už nejsou takové jako dřív.

Co nám těchto pět let řeklo

Český bankovní sektor je stabilní a dobře kapitalizovaný. Rentabilita bank se zlepšila díky vyšším úrokovým sazbám, i když zdaleka se nevrátila na úrovně z před-covidové éry. Nesplácené úvěry jsou pod kontrolou. Kapitálové poměry jsou zdravé.

Hlavní výzvy, které banky řeší:

Tlak na marže ze strany konkurence a digitalizace
Rostoucí náklady na IT bezpečnost a compliance
Pomalý růst hypoték kvůli vysokým sazbám
Regulatorní požadavky na větší opatrnost při poskytování úvěrů

Zároveň jsou tu příležitosti. Ekonomika se stabilizuje, úrokové sazby se postupně snižují, a to by mělo vrátit zájem o hypotéky. Firmy stále potřebují financování. A pokud budou digitální služby banky lepší, mohou přilákat více klientů.

“Bankovní sektor v Česku prochází přirozenou transformací. Není to krize, ale spíše adaptace na nový normál. Banky, které zvládnou digitalizaci a zůstanou v dobrých vztazích s regulátory, budou prosperovat i v příštích pěti letech.”

— Principy finanční analýzy

Pokud jste klient české banky, máte se co těšit. Sektor je stabilní, vklady jsou chráněné a banky mají prostředky na to, aby poskytovaly dobré služby. Budoucnost není jistá — nikdy není — ale současný stav je zdravý.

Informace a vyjádření

Tento článek má čistě informativní a vzdělávací charakter. Není určen jako finanční poradenství, investiční doporučení ani návod k investování. Veškerá data a statistiky pocházejí z veřejných zdrojů, zejména ze zpráv České národní banky a bankovních výkazů. Vývoj finančních trhů se může měnit a historické trendy nemusejí předpovídat budoucí vývoj. Pokud uvažujete o investicích nebo finančních rozhodnutích, konzultujte si je s kvalifikovaným finančním poradcem nebo svou bankou.